Genetika

Co to vlastně je genetika?

Je biologická věda, zabývající se dědičností i proměnlivostí organismů a jejími příčinami. Název souvisí též se slovem gen, které označuje jednotku dědičné informace.

Dědičnost je ojedinělá vlastnost živých organismů. Díky ní dochází k přenosu určitých znaků z rodičovské generace na generaci potomků.

Zakladatel genetiky

Je považován Johann Gregor Mendel. Tento augustiniánský mnich z brněnského kláštera se v 2. polovině 19. století zabýval hybridizačními pokusy u rostlin. Za své působiště si zvolil zahrádku kláštera a za objekt svého zájmu hrách. Při následném křížení sledoval 7 dědičných znaků (tvar semen a lusků, zbarvení děloh, květů a nezralých lusků, délku stonku a postavení květů). Po matematickém zhodnocení výsledků zjistil, že se nedědí přímo znaky, ale "vlohy" pro ně. Mendel tak dal za vznik klasické genetice.

Pokud se v genu sejdou dvě alely stejného významu, mluvíme o jedinci homozygotním pro daný znak. Pokud tomu tak není, je jedinec pro daný znak tzv. heterozygotní.

Homozygot - Má v páru alely stejného typu. Ať už jsou obě dominantní (AA) nebo obě recesivní (aa). U gekončíků je to třeba Raptor, Radar vždy bez označení hetero.

Heterozygot - Má v páru alely rozdílného typu (Aa). Tato zvířata obvykle vypadají normálně, tak jak určí dominantní alela v páru (A) a bývají na pohled k nerozeznání od homozygotních zvířat (AA). U gekončíků je to třeba Radar hetero White Knight , Mack snow het Raptor.

Máme u gekončíků tři typy genů:

Recesivní geny
Dominantní geny
Co - Dominantní geny

Recesivní geny

Do této skupiny patří tyto geny - Blizzard, Murphy paternless, Tremper albino, Bell albino, Rainwater albino.

Tyto geny se na potomkovy projeví jestliže oba rodiče mají gen v sobě. Pokud nese gen pouze jeden z rodičů potomek bude heterozygot na tento gen. U recesivních genů se heterozygot uvádí v procentuální šanci např. ( 100%het, 66%het, 50%het)

Příklad:

Homozygot x homozygot = 100% homozygot

homozygot x heterozygot = 50% heterozygot, 50% homozygot

heterozygot + heterozygot = 25% homozygot, 50% heterozygot, 25% homozygot (klasik)

Dominantní geny

Do této skupiny patří tyto geny - Lemon Frost, Pastel, Enigma, White&Yellow, Hypo

U těchto genů stačí aby jeden z rodičů měl gen v sobě a máme 50% šanci, aby ho zdědil potomek.

Tyto geny jsou vždy homozygoti a nikdy nemůžou být heterozygoti (Lépe řečeno u těchto genů se nám nikdy nestane, aby vznikl jedinec např. Raptor hetero Enigma)

Příklad:

Co - Dominantní geny

Do této skupiny patří tyto geny - Giant, Mack Snow,

Tyto geny jsou stejné jako Dominantní (U těchto genů stačí aby jeden z rodičů měl gen v sobě a máme 50% šanci aby ho zdědil potomek.)

Zajímavě je u těchto genů to, pokud zkřížíme dva jedince nesoucí stejný gen máme šanci na vznik super formy. Například když zkřížíme dva jedince nesoucí gen Mack snow tak by potomci měli být 50% Giant 25% Super Giant a 25% klasik

Příklad:

Mendlovy zákony

U každého potomka se alelární pár skládá z jedné alely otcovské a jedné alely mateřské. Přenos alel na potomky podléhá základním pravidlům kombinatoriky. Jako první vyřešil tuto problematiku právě J. G. Mendel. Od něj taktéž pochází kombinační (Mendelovské) čtverce. Jeho poznatky lze shrnout do 3 Mendelových zákonů.

1. Mendelův zákon

Zákon o uniformitě F1 (1. filiální = první generace potomků) generace. Při vzájemném křížení 2 homozygotů vznikají potomci genotypově i fenotypově jednotní. Pokud jde o 2 různé homozygoty jsou potomci vždy heterozygoty.

Při křížení dvou homozygotů (dominantního - AA a recesivního - aa) vzniká jednotná generace potomků - heterozygotů se stejným genotypem (Aa) i fenotypem.

2. Mendelův zákon

Zákon o náhodné segregaci genů do gamet. Při křížení 2 heterozygotů může být potomkovi předána každá ze dvou alel (dominantní i recesivní) se stejnou pravděpodobností. Dochází tedy ke genotypovému a tím pádem i fenotypovému štěpení = segregaci. Pravděpodobnost pro potomka je tedy 25% (homozygotně dominantní jedinec) : 50% (heterozygot) : 25% (homozygotně recesivní jedinec). Tudíž genotypový štěpný poměr 1:2:1. Fenotypový štěpný poměr je 3:1,

25% mláďat bude AA (homozygotní, úplně klasičtí).

50% bude Aa (heterozygotní pro Tremper jako jejich rodiče).

25% bude aa (homozygotní tremper albíno)

Vzhled heterozygotních mláďat je určen dominantní alelou. Tím pádem 75% všech mláďat bude vypadat obyčejně a nerozeznáme heterozygotní (Aa) od homozygotních (AA). Takže můžeme říct, že z této skupiny normálně vyhlížejících mláďat má každé 66% šanci mít recesivní gen pro Tremper albino.

3. zákon - nezávislého výběru

Zákon o nezávislé kombinovatelnosti alel. Při zkoumání 2 alel současně dochází k téže pravidelné segregaci. Máme li 2 polyhybridy AaBb může každý tvořit 4 různé gamety (AB, Ab, aB, ab). Při vzájemném křížení tedy z těchto 2 gamet vzniká 16 různých zygotických kombinací. Některé kombinace se ovšem opakují, takže nakonec vzniká pouze 9 různých genotypů (poměr 1:2:1:2:4:2:1:2:1).

Výsledek:

Statisticky 1 mládě z 16 bude Radar (aabb).

1 mládě z 16 bude genotypově i fenotypově úplně obyčejné (AABB).

Zbytek je směs heterozygotů:

4:16 (AaBb) dvojití het. (het bell, het. Eclipse), vzhledově obyčejní.
2:16 (AABb) het.Eclipse vzhledově obyčejné zbarvení.
2:16 (AaBB) het. Bell vzhledově obyčejné zbarvení.
2:16 (aaBb) Bell het Eclipse
2:16 (Aabb) Eclipse het bell
1:16 (aabb) Bell eclipse vzhledově Bell i eclipse - Radar
1:16 (AABB) Genotypově i fenotypově úplně obyčejné.
1:16 (AAbb) Eclipse vzhledově Eclipse

1:16 (aaBB) Bell albino vzhledově bell albino